Hobbylab neboli kutilská laboratoř v Brně

Zašly jsme se podívat do 1. brněnské veřejné řemeslné dílny s názvem Hobbylab, kde nás přivítali její zakladatelé – Veronika Hradová a Jozef Sedláček. V tomto inspirativním a dřevem provoněném prostoru jsme se dozvěděly spoustu zajímavých informací, které určitě ocení nejen naši furnitiéři, ale i ti z vás, které práce se dřevem a nábytkem láká, ale nemáte vlastní dílnu nebo know how.

 

Jak nápad vznikl, měli jste vztah k nábytku odjakživa?

V: Vzhledem k tomu, že Pepa už kutí opravdu dlouho, a protože pořádně neměl kde, jednoho dne si řekl, že by chtěl mít dobře vybavenou dílnu s profi nářadím. A protože dneska je trend sdílení, tak ho napadlo mít tu dílnu sdílenou. Já osobně zkouším pracovat s odlišnými materiály, které pak mezi sebou různě kombinuji. Myslím si, že s tím mám už dost zkušeností na to, abych mohla vést nejrůznější kurzy. Pepova myšlenka mě nadchla, a tím, že jsme byli oba takto zapálení, mohli jsme to uskutečnit.

 

Čím jste se živili před tím, než jste tohle začali dělat? Můžete už říct, že se tím živíte?

V: Já jsem tu jediný zaměstnanec. Jinak je tu 5 dobrovolníků, kteří jinak normálně pracují. Když je dílna otevřená veřejnosti, vždy tu alespoň jeden z nás je.

 

Jak Hobbylab funguje?

V: Hobbylab je veřejná řemeslná dílna a může sem přijít každý, kdo touží vlastníma rukama vytvořit originál ze dřeva nebo z kovu. Kdokoli tady v pracovní době může pracovat na vlastním projektu. Co se týče materiálu, máme tu základní spojovací materiál a smrkové desky na prodej. Protože každý potřebuje různou délku, různou tloušťku, různá dřeva, nakoupí si svůj materiál. Kdokoli se sem může přijít podívat i nezávazně dopředu.

Než tu začne člověk něco vytvářet, ukážeme mu,  jak se se stroji bezpečně pracuje. Podepíše se nájemní smlouva, že si stroje a nářadí pronajímá a může začít. Dílna je především pro ty, kteří už mají nějaké znalosti o dřevě, přesně ví, co chtějí tvořit a jaké nástroje k tomu použít. Pokud je to úplný začátečník, pak jsou tu pro něj nejrůznější odborné kurzy, které pořádáme.

 

Jaké máte nástroje?

Z nástrojů máme např. formátovací pilu, hoblovku s protahem, soustruh, frézu, stolní vrtačku, kombinovanou brusku a další standardní elektrické nástroje, brusné vrtačky a další. Máme to všechno ve 3 místnostech a ve 4. je ještě kovodílna, kde máme svářecí invertor a pásovou brusku na kov.

 

Jaké kurzy v dílně pořádáte?

V: Je spousta lidí, co by ráda kutila, ale vlastně vůbec neví jak a co. Pro ty pořádáme kurzy. Jsou to zpravidla jednodenní kurzy jako základy práce se dřevem, truhlářství, výroba nábytku z palet, svařování, výroba nože, restaurování a renovace nábytku. O tyto víkendové kurzy je velký zájem. Skupiny pro 7–8 lidí jsou vždy plné. Základy práce se dřevem děláme dokonce jednou za 14 dní, protože je o tento kurz největší zájem. Stojí 650 Kč a za 5 hodin si lidé vyrobí z nehoblované fošny, které my nakoupíme na pile, nástěnné hodiny. V kurzu truhlářství se vyrábí jednoduchá stolička / židlička. Tento kurz je už na prostorové spojování, už to není jen 2D. V každém kurzu je tedy dané, co se bude vyrábět..

Původně jsme měli plán, že zkrátka vybavíme dílnu, kam si lidé přijdou vytvářet své vlastní věci. Zajímavé je, že takhle to ve výsledku funguje pouze částečně – lidé potřebují větší vedení, a tak využívají spíše kurzy.

Máme i poukazy pro ty, kteří kurz chtějí třeba někomu darovat. Jinak celou nabídku kurzů najdete na stránkách www.hobbylab.cz. U otevřených dílen je kurzovné. Začíná to částkou 200 Kč na hodinu až dvě, když se přesáhnou dvě hodiny, je to 300 Kč, když se přesáhnou 4 hodiny, je to 500 Kč. To je zároveň i vstupné na celý den. Na víkend je to pak 800 Kč a na měsíc 1500 Kč.

Ještě tady máme jednou týdně kroužek pro děti od 8 let pro 10 dětí, o který je také velký zájem. Už je dokonce pouštíme i k brusce a k lupínkové pile. Samozřejmě pod vedením zkušeného odborníka. Kurz vede vždy jeden člověk. Od 1. září chceme otevřít 3 tyto kurzy –  úterý, středa a čtvrtek po 8 dětech.

 

Nehromadí se vám tady věci z otevřených dílen?

J: Lidé si věci u nás mohou samozřejmě schovat, pokud na nich pracují. Například ti, kteří mají měsíční poukaz a chodí dílnu pravidelně navštěvovat. Horší je, když tady někdo něco rozpracuje a pak to tu nějakou dobu leží a vypadá to, že už to ani nepřijde dodělat. Ale zatím to ještě není nijak akutní, je to zatím 4 nebo 5 výrobků.

 

Spolupracujete se školami, které by o kurzy mohly mít zájem?

V: Zatím ne. Problém je v tom, že vždy přijde celá třída, což je 24 dětí, a my na tolik dětí zkrátka nemáme kapacitu. Přemýšlíme, že to uděláme tak, jak tu fungují firemní teambuildingy, kdy přijde několik lidí a domluví se, že udělají například stůl pro šéfa a během několika dní to zrealizují. Stejně tak by to bylo i se třídou dětí. Skupina dětí by si předem namyslela, co bude vyrábět a pak by to realizovala. Momentálně má přijít jedna firma si něco zkusit a potom také studenti z gymnázia vyrobit si posezení z palet.

 

Kdo vaše kurzy navštěvuje?

V: Původně jsem si myslela, že budou dílnu využívat hlavně starší kutilové, kterým práce v dílně chybí a mají know how z dětství. Ale většinou jsou na kurzech mladí lidé kolem 30 let. Jezdí především z okolí než tady z Líšně. Jsou to hlavně Brňáci, ale i lidé z celé Moravy. Tyto kurzy jsou zde na Moravě poměrně jedinečné, kromě pana Slaného v Bosonohách, další kurzy jsou třeba až v Jizerských horách. V tomto případě jde však většinou o vícedenní kurzy na statcích.

 

Čím myslíte, že to je, že vás navštěvují hlavně mladí?

V: Já si myslím, že starší lidé nejsou na sdílení dílen zvyklí. Pokud však někdo starší přijde, většinou je pak nadšený. Myslím si také, že je pro starší generaci možná zvláštní za dílnu platit.

 

Byli jste na hithitu a bylo to úspěšné, sháněli jste ještě nějaké další finance nebo vám to stačilo?

Nestačilo, měli jsme peníze z nadace ČEZ, která má program Živá komunita. Dostali jsme  350 000, za které jsme koupili ty největší stroje. Na Hithitu jsme získali 70 000, což bylo víc, než těch původních 60 000, které jsme chtěli získat. Měli jsme velkou radost a pořídili jsme za to spoustu stolů a další věci. V dílně máme samozřejmě také svoje peníze.

 

Účastníte se i vy sami kurzů?

V: Pepa přímo jeden vede. Ještě jsme však nevyzkoušeli všechny. Chtěli jsme, ale on vždycky někdo přijde, takže se mu věnujeme a pak kurz nestihneme. Ale vždy jsme tady, a tak pokaždé slyšíme část a příště zase další část.

Budete obměňovat to, co se na kurzech vyrábí, abyste nalákali i lidi, kteří už na kurzu byli?

Má to svou posloupnost. Napřed je kurz práce se dřevem, pak truhlářský a potom očekáváme, že si lidé s nabytými zkušenostmi přijdou do otevřené dílny něco sami vyrobit. Zrovna teď jsme tady měli pána, který byl na kurzu základy se dřevem pak truhlářství a pak si za víkend udělal stůl ze smrku. A tak by to mělo fungovat.

 

Jakožto komunitní dílna nejste v republice sami, je to tak?

Ano, na podzim proběhlo v Plzni dokonce setkání těchto komunitních dílen. Další bylo 18. 4. v Brně ve Fablabu, který se otevírá pod JIC. V rámci tohoto otevření proběhlo 2. celorepublikové setkání otevřených dílen. Společně s takovými dílnami, jako jsme my, jsou to i dílny CNC, 3D a další dílny fungující na podobném principu. Smyslem je předávání zkušeností. Dílen, jako jsme my, zatím moc není. Existuje pražská DIY dílna, plzeňská Makerspace a Depo. Další vznikají, občas k nám chodí nebo volají lidé třeba z Boskovic, Hradce, Ostravy a dalších měst. Včera tu byli dva lidé z Prahy, kteří chtějí založit řemeslnou dílnu. Byli tu také lidé z Bratislavy.

Do budoucna to vypadá, že by se mohla založit asociace veřejných dílen, což by pomohlo například tomu, zažádat o nějaký větší grant. Což by nám hodně pomohlo. Představujeme si kreditní systém, kde by byly k dispozici kredity na práci v dílně. Sami na to zatím finance nemáme, ale kdyby o to žádalo víc dílen, a udělal se jeden systém pro všechny, tak by nám to mohlo pomoci.

 

Řekněte nám něco o vašem projektu pro veřejnost.

Uskutečnili jsme projekt – výroba laviček do veřejného prostoru. Konkrétně do parku v Líšni a na Vinohradech. Do projektu se mohl zapojit kdokoliv. Vyráběli jsme je z dubového masivu, do kterého si dobrovolníci mohli vyrýt svůj nápis nebo vzkaz. Bylo to úspěšné, povedlo se nám to. Proto jsme teď zažádali nadaci Via a městskou část o finanční prostředky na materiál a na vedení workshopu, abychom mohli uskutečnit něco dalšího. Ještě vlastně nevíme, jestli to budou jen lavičky do zahrady, kterou máme tady, nebo i menší prvky pro děti či infopanel. Budeme o tom ještě diskutovat na schůzi komunity.

Nakoupíme dřevo a pozveme truhláře, který povede workshop. Pozvali jsme si pana Gavlovského, protože chceme, aby lavičky byly originální a esteticky zajímavé. Ten pracuje se dřevem netradičním způsobem, kombinuje materiály, dřevo, kámen a kov. Lidé z kurzu řezbářství by se taky mohli zapojit a něco vyřezat. Pan Gavlovský hodně dělá také dětská hřiště. Realizace bude v květnu.

 

Inspiroval vás článek k tomu si něco vytvořit? Koukněte se na nějaké návody, které pro vás Obyčej nachystal a vytvořte něco doma nebo v některé z veřejných dílen.

 

 

Napsat komentář